Jdi na obsah Jdi na menu

Kostel Zvěstování Panny Marie ...

1. 7. 2019

Římskokatolická farnost Koloveč ...

… náleží k Vikariátu domažlickému Diecéze plzeňské a od 1. července 2019 byl ustanoven jejím administrátorem excurrendo  P. Mgr. Wojciech Pelowski. Mezi spádové obce, které náleží ke kolovečské farnosti patří : Blížejov-Lštění, Poděvousy, Hradiště, Chocomyšl, Kanice, Kaničky, Koloveč, Močerady, Němčice, Srbice, Úboč, Únějovice, Všepadly. Farní kostel kolovečské farnosti se nachází v městysu Koloveč a je zasvěcen, jako kostel Zvěstování Panny Marie.

 

KOSTEL ZVĚSTOVÁNÍ PANNY MARIE-KOLOVEČ

bsknyd.jpgVe 13. století stál údajně v Kolovči na náměstí kostelík sv. Barbory /dnes je tam vysoký kříž/. Koncem 14. stol., kdy byl Koloveč zakoupen pány z Roupova, byl po roce 1390 na místě zaniklé panské tvrze postaven nový kostel v gotickém slohu zasvěcený Zvěstování Panny Marie. Kostelík na náměstí časem zanikl. Kolem r. 1520 byl kostel prohlášen filiálním ke kostelu sv.Víta v Srbicích. Z r. 1615 je zachován zápis, že zde působil kněz Jakobides Lomnický a po něm kněz nazývaný „Chromej“. V r. 1652 byla farní správa předána ze Srbic zpět do Kolovče. Bylo to ve  válkami zmítané pobělohorské době. Farář František Černovský přesídlil do fary, která byla zřízena v opuštěném statku /Muštovském/, ten stával v místech dnešního nákupního střediska. V r. 1731 byla dokončena přestavba kostela po požáru /1729/ i výstavba nové fary. Pozůstatek původní věže byl upraven na sakristii a první patro jako oratoř, spojena krytou pavlačí s farou. Velkou zásluhu na opravě kostela a výstavbě fary měli patroni kostela Černínové z Chudenic. R. 1777 byly do kostela dodány nové varhany postavené varhanářem Františkem Adamem Gartnerem z Tachova. R. 1807 byl na jižním svahu „Hájů“ založen 4328.jpgnový hřbitov pro občany Kolovče, Zíchova, Nových Dvorů a Chocomyšle. Rozšiřován a opravován byl v letech 1838, 1855, 1938, 2005 a 2008. R. 1851 byl obcí na náměstí postaven velký kříž. Kamenný sokl byl dovezen z Dobřan, litinový korpus pochází ze slévárny v Plzni. Tam, kde kříž nyní stojí, stávala do té doby socha sv. Jana Nepomuckého a ta byla přenesena ke kostelu. R. 1868 zemřel patron a donátor našeho kostela hrabě Evžen I.Černín z Chudenic. Téhož roku bylo přikročeno k dlouho připravované přístavbě lodi kostela – prodloužení o pět metrů směrem západním, protože vnitřní prostor byl stísněný a farníkům již nestačil. Žilo jich zde tehdy více než tři tisíce. Bylo též nutné upravit terén, kde byly dosud patrné zbytky valů a příkopů dávno zaniklé tvrze. 4322.jpgZasypán byl též rybníček před kostelem v místech dnešního pomníku padlým ve světové válce. Po přístavbě v r. 1870 na popud nového hraběte Evžena II. Černína bylo přistoupeno ke stavbě věže kostela, která zde nebyla od požáru v r. 1792. Původně bylo míněno, dle plánů hraběcího stavitele, vystavět dvě nižší věže do čela kostela. Nakonec byla postavena jedna věž ukončená jehlancem podle plánu stavebního mistra J. Čížka do výše 35 metrů. R. 1917 byly v době první světové války pro válečné účely nuceně sejmuty z věže kostela dva zvony – sv.Vojtěch z r. 1792 a sv. Josef z r. 1880. R. 1925 byly ze sbírky v obci pořízeny tři zvony od firmy Herold z Chomutova – sv. Jan Křtitel, 175 kg – sv. Josef, 125 kg a sv. Barbora, 56 kg. R. 1942, 16. dubna – v době druhé světové války, byly opět všechny zvony sejmuty a zrekvírovány. R. 1973 byl při kostele zřízen peněžní fond na pořízení dvou nových zvonů. Jejich výroba byla zadána firmě R. Manoušek ze Zbraslavi. Zároveň bylo dodáno n66.jpga 300 kg mědi, cínu a mosazi. Cena byla 40.000 korun. 23. června 1984 byly zvony posvěceny a vyzdviženy. Nyní jsou ve věži tři zvony: Ave Maria z r. 1904 – 125 kg, sv. Jan Nepomuk z r. 1984 – 125 kg a sv. Josef z téhož roku – 60 kg. Zasvěcení kostela je od počátku k svátku Zvěstování Panny Marie, tj. 25. března. Je to většinou doba půstu a také bývá horší počasí /chladno, déšť i sníh/ a tím i malá účast poutníků. R. 1924 byla na podnět tehdejšího duchovního správce P. Josefa Duchka a se souhlasem diecése v Č. Budějovicích poutní slavnost přeložena na svátek Nanebevzetí Panny Marie – 15. srpna. Pod kolovečskou církevní administraci v dnešní době spadají i farnosti Úboč, Lštění a filiální kostel sv.Víta v Srbicích.

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Fotoalbum - KOLOVEČ


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář