V prvním pastýřském listu nového roku biskup Tomáš představuje motto plzeňské diecéze.
Milé sestry, milí bratři,
úderem půlnoci jsme dnes společně vstoupili do roku, jehož číslice se vedle sebe tváří velmi harmonicky: dvě dvojky a mezi nimi dvě nuly. Nicméně svět okolo nás, který do tohoto roku s tak ladným letopočtem vstoupil společně s námi, má k harmonii bohužel docela daleko. Je to svět klimatických i společenských změn, svět velkých rozdílů i svět napětí a krvavých konfliktů. Bujarost silvestrovské noci a slavnostní nálada dnešního dne nám možná pravdu o současném světě ještě milosrdně zahaluje. Až se ale dny po vánočních svátcích a oslavách nového roku vrátí do svých všedních kolejí, dolehnou k nám opět mnohé znepokojivé tóny, které jsou tak charakteristické pro současný svět. Před touto realitou utíkat a zavírat před ní oči by neodpovídalo požadavku evangelia, skrze které nás Ježíš Kristus volá k životu v pravdě. Pro život z víry v takovémto světě jsem hledal motto naší plzeňské diecéze. Hledal jsem verš z Písma, který by se mohl pro každého z nás stát v realitě dnešních dnů pravdivým, radostným a osvěžujícím impulsem. Jsem hluboce přesvědčen, že v situaci, ve které se nyní naše putování dějinami, ať už osobními, národními či světovými, nachází, jsou zásadním orientačním a opěrným bodem Ježíšova slova z Janova evangelia: „Nebojte se, já jsem přemohl svět.“ Proto jsem tento verš vybral jako motto naší diecéze pro nastávající rok 2020. V minulých dvou letech jsem volil hesla, která povzbuzovala k naší– lidské – aktivitě. Letos jsem však zcela záměrně vybral verše, které nejsou o aktivitě lidské, ale zvěstují nám radostnou zprávu o aktivitě Hospodina, která jakoukoliv lidskou aktivitu předchází a týká se každého z nás: „Ty (každý z nás ať si dosadí své vlastní jméno), ty se neboj, neboť já, Tvůj Bůh a Tvůj Zachránce, jsem přemohl svět. Já jsem vítěz, já jsem alfa i omega, začátek i konec, vševládný, a ty jsi má dcera, můj syn. Mé vítězství patří tobě.“ Ke zkušenosti Církve po celá tisíciletí patří, že bez pevné půdy pod nohama, kterou je důvěra v dobrého a mocného Boha, který se se slovy „neboj se“ sklání ke každému z nás jako ke svému milovanému dítěti, je veškeré lidské konání zahaleno mlhou pýchy nebo marnosti. Pýcha nám rozostřuje zrak v okamžiku, kdy se vše daří, a my podlehneme pokušení, že jsme schopni život a jeho nástrahy zvládnout vlastní silou. A marnost zamlžuje náš pohled v situacích opačných: když máme pocit, že světu nerozumíme, že život nám protéká mezi prsty a my jsme na všechno beznadějně sami a krátcí. Co nás může uchránit jak před krátkozrakou pýchou, tak i před celoživotní beznadějí, je stavět právě na větě z Janova evangelia: „Nebojte se, já jsem přemohl svět.“ Toto ujištění je spojeno se základní pravdou naší víry, že celý svět, ve kterém žijeme, nemůže skončit jinak než dobře, protože je definitivně zachráněn Ježíšem Kristem. A platí to beze zbytku nejen o světě jako celku, ale také a především o každém jednotlivém člověku, který vědomě a trvale neodmítne nechat se do Boží záchrany zahrnout. Na pevné půdě víry v Boží záchranu, která je zdarma nabídnuta každému z nás, je, sestry a bratři, třeba beze strachu stavět a rozvíjet každou naši vlastní aktivitu, naše úsilí, ale i naše přijímání těžkostí života. Proto bych Vás chtěl pozvat, abychom právě v duchu našeho motta „Nebojte se!“ v nastávajícím roce společně zaměřili pozornost na získání a upevnění této pevné půdy důvěry a ochrany proti strachu. Chtěl bych Vám navrhnout dva zcela konkrétní kroky. Tím prvním je umístit si obrázek s letošním mottem doma tak, abychom ho měli každý den na očích a mohli tak Ježíšova slova „Nebojte se, já jsem přemohl svět“ číst často a pravidelně. Všichni kněží naší diecéze dostanou pro každého z Vás v lednu obrázek s mottem. Prosím, přihlaste se o něj a mějte ho po celý rok na očích. Nechme tato slova zakořenit ve svém srdci a chraňme své životy před zbytečným strachem. Druhý krok, o který Vás prosím, je, abychom letos četli Písmo s jasnou prioritou: hledat a rozjímat kontext, ve kterém se v Písmu objevuje naše motto „Neboj se, nebojte se" Někteří biblisté tvrdí, že se v Písmu dají tato a jím podobná vyjádření nalézt přesně 365krát, tedy jako výzva na každý den. Na webových stránkách naší diecéze Vás budeme během roku postupně upozorňovat na mnohá z nich. Sestry a bratři, děkuji za všechny modlitby, kterými naši diecézi i mě osobně podporujete, prosím, vydržte i v novém roce. Já se modlím s Vámi i za Vás, aby rok 2020 byl pro nás všechny rokem požehnaným. I proto, že společně objevíme, že s naším Bohem se opravdu nemusíme bát. Váš biskup Tomáš
… k zamyšlení se …
